Kapitola I

C haos, oheň, krev... řeky krve! Před dávnými časy země obklopujíc Algalord
žily nejhorším okamžikem své historie: hluboce opovrhované "časy temnoty"
(times of darkness) ? časy krvavých bitev mezi silami "Svaté aliance" (Holy
alliance) a pekelnou armádou bastardů známou jako "Temný král" (Black king).
Ve jménu Krona, krutého a starodávného boha války, překrčil Temné hory s
jasným cílem: dobýt Algalord, svatou citadelu Enchanted Lands, starověké
držitele tajemství... tajemství svatého smaragdového meče (emerald sword),
mocnou zbraň pozitivní síly, rozhodujíci osudné války (ensure?)...
mapa

V dramatickém okamžiku bylo učiněno důležité rozhodnutí: Díky moudrosti králů
(wisdom of the kings) byla utvořena aliance. Čtyři stateční králové se
rozhodli spojit své síly, aby vytvořili nejsilnější armádu historie. Algalord,
Irengard, Elgard a Ancelot, všichni sjednoceni pod Haroldem statečným (The
Brave). A to znamená vítěství, triumf světla nad silami bezedných temnot....
Nyní, po časech míru a prosperity je noční můra zpět a horší než kdy předtím!
Hrozba pro Algalord je zpět... v severní oblasti krev nevinných už teče,
bolesti mučení a znásilnění rozdělují nebe...

Je zde pouze jediná naděje jak zachránit milovanou zemi: "Tři klíče moudrosti"
(three keys of wisdom) na cestě ke "slonovinové bráně" (ivory gates). Věštba
je prostá: Pozue "bojovník ledu" (warrior of ice) s neposkvrněným srdcem bude
schopen otevřít brány, ležící někde v Zemi Chaosu (Land od Chaos) a pokud
bude dostatečně silný aby porazil (ancestral) strážce, bude mít tu čest
uchopit silný meč a vést hrdinské muže v epickém tažení pro spásu
okouzlujících zemí...

Spousty bojovníku se znažilo dosáhnout legendární Ivory Gates, ale nikdo neví
co se s nimi stalo, protože se žádný z nich nikdy nevrátil. Nyní je řada na
tobě, statečný bojovníku, ale pamatuj: aby si dosáhl tří klíčů, musíš čelit
zrcadlu svých hříchů. Tak se modli, že chladná zima zmrazí tvou temnou
stránku, činíc tak tvé srdce čisté jako led nebo "Smaragdový meč" bude opět
nedosažitelný...
Jdi hned, cesta do středozemě je dlouhá a čas pomálu. Jdi a bojuj pro triumf
míru a lásky nade vším....
Příběh musí být stále dopsán...

Ira Tenax

Skrze celé Okouzlující země ze znovu a znovu ozývají mohutné "nářky války"
(cry of war) proti zlým silám bezedných propastí, opět se navracející z
temných zemí aby dobyli Algord a přilehlé země. Hrozba strašlivé války je opět
skutečností, tyto časy jsou horší než kdy předtím, ale stateční bratři svatých
zemí jsou připraveni zastavit šílenství a žížeň po krvi pekelných hord,
vedených krutým králem Akronem. Armády propastí napadají svaté země ze dvou
stategických bodů. První část, pod velením "Černého prince" (black prince),
uspěšně přešla středozemní hory a lidé Ancelotu již oplakávají tisíce
nevinných padlých, zatímco druhá část táhne skrze Země chaosu, nicméně stále
dost daleko od prašných vesnice Středozemě.
Mezitím se Algalordská "rada králů" rozhodla pro nejlepší řešení této
situace...

Harold III z Algordu, Argon IV z Elgardu a Eric, král Elnoru se rozhodli
obnovit "Alianci okouzlujícíh zemí", jak jejich otcové již dávno udělali, aby
zastavili útok Černého krále. Rada učinila také další důležité rozhodnutí:
Nastal čas vyvolat starodávného tajemství smaragdového meče. Věštecká stránka
legendární "Svaté knihy" (holy book) je docela prostá: statečný bojovník má
hledat "tři klíče moudrosti" a otevřít magickou slonovinou bránu nacházející
se někde v Zemi chaosu. Pouze když tak učiní bude schopen vejít do Svatého
království, kde je skryt smaragdový meč. Osud ostatních udatných hrdinů, jež
se snažili dosáhnout Slonovinové brány je neznámý - nikdy se nevrátili. Ale
nyní je situaci zoufalá a rada rozhodla pokusit se ještě jednou. Ale kdo má
šanci dokončit toto strašlivé hledání?

Volba je jednoduchá, protože starý mudrc Harold nemá pochybnosti: silný
válečník nordické krve, nejudatnější bojovník Okouzlujících zemí, pozue on je
schopen bát úspěšný tam , kde jiní zklamali. Jeho osud je tak rozhodnut. Posel
se vydává do vzdáleného Loregardu: "Syn ledu" (son of ice) je radou okamžitě
jmenován, hrdý, že byl vybrán moudrými králi, brzy odjíždí do zelenách údolí.
Na cestě bude mít bojovník také druhý úkol - vedení části vojska Irengardu do
Algordu aby posílili alianci. A tak začína legenda...

Warrior Of Ice

Armáda Enchanted Lands je připravena čelit nepříteli co nejdříve. Všechna
města svatého království posílají své vojáky do Algordu aby ho posílili. Ve
stejné chvíli, po dlouhé jízdě zemí, která nyní páchne válkou, vyvolený
konečně dospěl do mystického Irengardu. Zde přijal od starého krále Aria
(Arius) "tolerantního" (the tolerant) příkaz některým vojákům města pomoct
Okouzlujícím zemím. Nakonec Algalordovy pahorky nabídly neuvěřitelnou
podívanou... "Svatá aliance", silnán armáda Enchanted Lands, je znova naživu a
pyšně čeká na vůli svých králů. Ti rozhodnou nejlepší strategii pro útok.
Bojovník ledu příjmá úkol vedení části armády Ancelotu, míjející kraj
jednorožců. Zde vojáky odevzdá Arwaldovi, hrdinovi středozemě, napadenému v
při obraně Citadely.
V tomto okamžiku musí opustit bojiště a jet do nedalekého Elgardu, kde se
setká se starým kouzelníkem Areiem (Aresius), jedním z držitelů starodávného
tajemství "Slonovinové brány". Pouze tak, s jeho pomocí, může hledat "tři
klíče moudrosti".
Nyní je čas opustit Algord... srdcervoucí pláč žen a dětí naléhá na muže...
ale je opravdu čas vyrazit.

Rage Of The Winter

Při přechodu hor Algordu, začal vítr foukat zatímco sníh objímá nyní viditelné
údolí jednorožců. Mocní bojovníci a jejich vojáci obdivují překrásnou krajinu,
s vědomím, že pro mnohé z nich je to naposled... vítr začal dout silněji a
běsnění zimy zběsile křičí, stateční bojovníci konečně dosahují jižní strany
Středních lesů.

Obtížnost cesty je vynahrazována, tím co obzor nabízí k shlédnutí...
Nyní je čas spát a vesnice svatého údolí nabízí skvělou možnost nechat koně
odpočinout. Starověké tance vítají znavené vojáky a provizorní šašci dělají co
mohou, aby snížili velitelovo napětí které nevyhnutelně naplňuje vzduch.
Bojovník ledu je netrpělivý a a rozhodne se splnit silnou touhu, jež cítil
dlouho. Místo kde otec otce jeho otce bojoval pro svobodu Enchanted Lands není
daleko a příležitost je jedinečná: šance docílit bájného lesa jednorožců, les,
který inspiroval četné legendy a kde moudrost králů převáží v dlouhé, krvavé
bitvě proti nespoutanému zlu hord Černého krále.
A tak náš hrdina opuští vesnici a ujíždí skrze dlouhé údolí, které končí tam,
kde Middle Forest začíná. Přízračná temnota obestírá vše kolem, avšak náhle
tekoucí voda svaté řeky ohlašuje, že magický les je na dosah ruky.
...srdce válečníka bije rychleji a rychleji...

Forest of Unicorns

Les je konečně před ním a co nordický bojovník cítí uvnitř je nepopsatelné.
Mystické světlo umožnuje vidět velkou část lesa zatímco vodopád našeptává
moudrá slova. Zvláštní, ale také citový pocit extrémní zdravosti všecho kolem.
Okouzlení pokračuje a válečník se rozhodne zůstat na tomto magickém místě
celou noc. Sedí na větvi vysokého stromu a brzy se mu otevřou brány snů.
Ozvěny dávnách bitev bojovovány předchůdci protínají jeho mysl do prvního
paprsku úsvitu. Když neočekávaný zvuk probudí bojovníka... a vše se zjeví v
celé své nádheře: bílý jednorožec cválá na druhou stranu kopce, poskytujíc
unikátní podívanou, jež bylo svědkem jen velmi málo štastných lidí. Válečník
zůstává v okuzlení nádherou lesa koupající ho se v prvních paprscích
vycházejícíhi slunce. A okamžitě se začíná modlit k těmto hrdým stromům,
tichým svědkům časů dávných a slavných, aby přijal sílu starodávnéch
vzpomínek: vzpomínek na impozantní bitvy a impozantní armády Enchanted Lands.

Krev nespočetných vojáků tekla na této trávě, aby ubránili lesy, řeky, jezera,
údolí a hory... a jejich obět přinesla těmto zemím mír na dlouhé věky.

Ale nyní temné síly bezedných temnot jsou silnější než kdy předtím a tento
pokojný den může být posledním...

Je těžké opustit toto nádherné místo, ale slunce je již vysoko na nebi a
vojáci ve svatém ůdolí se již probouzejí: pochod do Ancelotu musí
pokračovat...

Flames Of Renege (Plameny pomsty)

Když svatá armáda konečně dosáhla bílého Údolí hrdinů, uzřel Ancelot cosi
tragického. Obětí je nespočet... to zvýšilo žízeň po pomstě statečného
bojovníka a jeho vojáků.

Virgin Skies (Panenské nebe)

Odevzdajíc své vojsko Arwaldovi z Ancelotu, pokračuje bojovník svou cestu do
zeleného údolí Elgardu, nádhérného města, kde započne jeho hledání třech klíčů
moudrosti. Cesta je to obtížná, ale když se stébla trávy rozprostřou po
horzintu tak bojovník není schopen ovládnout své emoce. Brzy slunce rozehřeje
jeho tělo a modré nebe mu dá magickou sílu (sensation).

Land Of Immortals (země nesmrtelných)

Zelený Elgard se předvádí v celé své kráse. Zde se dostává bojovníkovi
fantastického přivítání. Příjmaje veškerou slávu, setkává se se silným
kouzelníkem Aresisusem. Následující den povede vyvoleného k prašné mýtině, kde
hledání třech klíčů moudrosti započne... Tato mystická cesta bude bude plná
překážek a jeho statečné srdce bude muset vyzvat své nejhlubší obavy před tím,
než bude čelit neřešitelné záhady a vávnověkým příšerám temnot.

A až přijde jeho čas... země nesmrtelných, nebe hrdinů, bude konečně jeho.

Echoes Of Tragedy (ozvěny tragédie)

Hledání brzy začne, ale tragické představy Ancelotu jsou stalé živé v mysli
válečníka. Ale ozvěny této tragické tragédie jsou nyní rozkrájeny jeho zbraní
a svatá krev padlých obětí volá po pomstě.

Lord Of The Thunder (Pán hromu)

S bližící se nocí jezdí bojovník kolem Elgardu aby utišil své myšlenky. Náhle,
na zpáteční cestě, ozvěna vzdáleného hromu dosáhne k jeho uším a vítr započne
silně dout. Adrenalin naplní jeho žíly a zdvihaje svůj meč k nebi, přednáší
svou modlidbu.

Legendary Tales (Legendární povídky)

Noc padla a v lese u zdi blízko kostela oslavuje lid Elgardu další den míru.
Šašci zpívají o legendárních bitvách proti Temnému králi. Řytíři zpívají a
připjíjejí bojovníkovi, připravenému čelit neznámu. Bojovník brzy usne a v
posední mírové noci, bojovníkovy sny jsou sny plné tragédie a smutku, kde krev
neviných nepřestává proudit a chtíč pomsty je živější než kdy jindy.

Kapitola II

Co je řečeno mezi těmito řádky je určených památce, bylo napsáno starou,
moudrou rukou Areisuse z Elgardu, svědkem před bohem další neuvěřitelné
impozantního činu. Povím vám o statečném Bojovníkovi Loregardu, synu svatého
ledu a jeho hledání legendárního smaragdového meče, všemocné zbraně pozitivní
síly, rozhodovače osudů válek a zajištovače míru. Poslední naděje pro spásu
Enchanted Lands... Jak zřejmě již víte, tato fantastická zbraň je skryta za
Slonovinovou bránou, nacházejíc se někde v Zemi Chaosu a aby hrdina otevřel
tento magické portál musí napřed najít Tři klíče moudrosti.

The Three Keys Of Wisdom (Tři klíče moudrosti)

A čas nastal... Při prvním paprsku úsvitu jsme byli již nedaleko od zeleného
údolí Elgardu a prašné Algordské mýtiny a kopců, kde starý trpaslík žil
společně s tajemstvím klíčů, utvářjeje jejich vzhled. Výzva brzy započne...
Výzva mezi bojovníkem a jeho nejhlubším strachem, odrážejícím se v Zrcadle
stínů. Ale nakonec, díky jeho duševní čistotě, se byl schopen ubránit hrozbě
šílenství, takto tedy získal vytouženou cenu: První klíč moudrosti a s tím
také stopu jak pokračovat dále v tomto neuvěřitelném hledání.
A vpravdě nyní čeká bojovníka ještě náročnější výzvý čekají na bojovníka:
jedna z Tharosem, krvavý drak, střežitel druhého klíče, jež je skryt někde v
bažinách Chaosu. Boj to byl děsivý, ale na konci sil severský bojovník
zvítězil nad hbitostí svého nepřítele. Bojovník měl šanci smrtelné rány
drakovi, ale neučinil tak, ušetřiv tak jeho život... a v tomto okamžiku se
stalo něco neuvěřitelného... a najdnou vše bylo zřejmé! Tharos byl v moci
kouzla, jež bylo nyní zničeno. Po dlouhé časy byl odsouzen bojovat proti
hrdinským rytířům hledajících druhý klíč... Někdy je zabil, párkrát byl sám
zabit těmi nejsilnějšími... Ale nyní vše bylo jinak. Bojovník, který stál před
ním ušetřil jeho život a tak Tharos pochopil, že je vyvolený... věštba říkala
pravdu a Tharos mohl konečnš roztáhnout svá široká křídla aby dosáhl
nejvzdálenějšího horizontu. Ale před tím než tak učinil dal bojovníkovi ledu
druhý klíč a řekl mu aby jel k mystickému oltáři, jež drží tajemství Ikarenu a
který se nachází na hranici mezi středo lesem a jižní stranou země chaosu. Zde
by mohl najít poslední klíč nutný k otevření slonovinové brány.

The Legend of Ikaren (Legenda Ikarenu)

Legenda Ikarenu byla známa po celých Enchanted Lands: byl to magický předmět
který, vložen do Shinku ??? oltáře, mohl ukázet směr pro dosažení svaté
brány... Po překročení "zapomenutého údolí" jsme konečně dosáhli středo lesu a
pouště Chaosu... Brzy se zjevil zaprášný oltář. Ale když jsme zde byli,
nenašli jsme odpovědi, jež jsme hledali, for immidialedf??? A když vše
vypadalo ztraceno, obloha nám pomohla...
Dva klíče moudrosti vypadly z rukou bojovníka a přistály v přesné pozici... A
on konečně porozuměl: jeden klíč mohl být připojen k druhému a
vziknuvši:) objekt byl právě mystické Ikaren: Můj Bože, tajemství starodávna
bylo konečně odhaleno. Bojovník okamžitě vložil objekt do štěrbiny v oltáři a
brzy, s pomocí ranního světla, se stal zázrak...
Tři kamení draci obklopovali oltář, a když slunce zasvítilo na jeich oči a
paprsek světla zářící z nich dosáhl Ikarenu na oltáři, vytvářejíce neskutečnou
hru světel...
Skrytá zrcadla vychýlila paprsek slunečního svitu alespoň pětkrát, směřujíce
ho na bod mezi skály, jež nás obklopovaly. Cítili jsme, že nás cíl byl opravdu
blízko ale nikdo si nedokázal představit co se brzy mělo stát...

Další část příběhu byla připravea k napsání...
A tentokrát, doufáme, bez krve prolití dalšího hrdiny...

Smaragdový meč

Kámen označen paprskem světla skrýval tajný průchod. Bojovník pozdravil
Areisiuse a prošel skrze až došel do starověké síně. Nemohl uvěřit co spatřil
před sebou... ano, legendární Slonovinová brána... svatými klíči ji otevřel a
zjevila se před ním nádherná krajina v celé své kráse... okouzlující údolí,
řeky, jezera a osamělá stezka, jež se vine pahorku a mizí v podrostu... Někde
tam, je skryt smaragdový meč... jeho hledání může konečně začít...

Moudrost králů

Stezka vedla před mystickým lesem a po chvíli sodáhl nádherného vodopádu...
opravdu radost pohleďet...
Konečně bojovník dosáhl pouště... zlověstné hlasy zněly mu zněly hlavou, hlasy
silných bojovníků, kteří se snažili dosáhnout meče a jejichž hledání skončilo
tragicky... ale jejich duše bude opět žít a nyní bude doprovázet severského
hrdinu...

Věčná sláva

Bojovník dosáhl bažinaté země, kde mrazivý, smrtící vítr duje hrozivě... a
náhle se noční můra stala realitou... smrt vyšla z starodávných krypt a hrůzný
boj začíná... peklo vítězí nad silou hrdiny, ale nakonec nebe mu pomohlo ještě
jednou...
Ohromný drak Tharos, přiletěl a zachránil vyvoleného... díky vznešený draku,
díky ve jménu Enchanted Lands.
Bojovník ledu zničil kouzlo a nyní Tharos, aby mu to oplatil, mu nabídl svá
široká křídla aby ho vedl k legendárnímu meči...

Za branami nekonečna

Let s Tharosem je neuvěřitelný.... silný zážitek a nepopsatelné emoce... vítr
v jeho vlasech, zelená údolí pod ním... ne, toto nemůže být naposled, co
hrdina vidí podívanou přírody... na křídlech osudu je cíl blíže...

Křídla osudu

Ale brzy se krajina mění... oblaka potemnily... řeky jsou rudé jako krev...
mystická mlha obklopuje vše... a vše se jeví ve své gotické honosnosti... ano,
to... co Tharos nazývá pevnosti Bezedných propastí... Také odhaluje, že podle
věštby, legendární smaragdový meč by mohl být skryt někde tam, v nejvyšší veži
pevnosti, držen ancestral strážcem...
Tak letí k věži, ale náhle nespočet okřídlených démonů se objeví na nebi a
situace se stává více než obtížnou...

Temná věž bezedných propastí

Hrdina se nechá schodit na věž, zatímco Tharos pokračuje v boji proti
okřídleným pekelným stvořením... otevře padací dveře a octne se v obrovském
sálu... oh, můj bože, je zde, oklopen magickým zeleným světlem... Smaragdový
meč... ale když se ho bojovník dotknul, vypadalo to, že veškeré peklo povstává
z nejtemnější hlubiny bezedné propasti... nelidský nářek roztrhnul oblohu a on
se objevil... ancestral strážce, nestvůrná příšera, kterou oči nemohou
popsat...
Boj na věži zuřivý a když příšera vítězí, vrací se zpět jěště jednou... ano
silný Tharos se zřítí na příšeru... náraz je neuvěřitelný... ale to dalo
hrdinovi čas aby zvedl meč a zasáhl strážce...
Náhle paprsky sluneční záře prolomily temnotu a dosáhly veže... vše se začalo
třást... a dva hrdinové se rozhodli, že lepší bude odletět pryč... a zatímco
letěli na křídlech věčnosti aby dosáhli své milované země, vše za nimi se
zřítilo v bezednou propast...

Jízda na křídlech věčnosti

Svatá křídla je vedla do Enchanted Lands a dokonce i hrom zdravil tento
vítězný udivující skutek. A brzy sestra déšť začála omývat jejich rány...
Ale pak se stalo něco zvláštního... bojovník postřehl, že Tharos pláče a řekl
mu, aby okamžitě přestal v letu... brzuy je vše jasné... tragédie. Tharos byl
smrtelně zraněn při srážce se ancestral strážcem, a teď není nic co by se dalo
udělat...
Hrdina nemůže zadržet své slzy... nechce ztratit svého milovaného draka... ale
krutý osud tak rozhodl... Tharos se snaží těšit svého svého přítele, říkaje mu
že je štastný, že byl užitečný pro Algord a aby našel svobodu alespoň ve
smrti... brzy roztáhl svá křídla naposled aby odletěl k temnému horizontu...
aby čelil smrti ve zemi, nádhérné dračí zemi, tam v... severských údolích...
Kapitola II - pokračování

Bojovník ztratil svého bratra Tharose, ale tato oběť může znamenat opravdovou
naději pro spásu Enchanted Lands...

Ano porazí Akron také pro svého ubohého přítele!

Smaragdový meč kouzelně zářil v rukou bojovníka a nyní jízda do Ancelotu může
začít co nejdříve... Arwald už nemůže čekat...

Zpráva o vítězném činu se rozšířila skrze Enchanted Lands a všichni lidé
oslavovali syna ledu po mnoho dní.

Také králové, angažovaní na jiných frontách krvavé války proti Akronu, nemohli
potlačit svou radost a malý plamen ztělesňující jejich naději pro milované
země byl opatrován navždy.

Zde kapitalo končí, zde jiná začíná...
Část příběhu již je napsáno, část ne...
Ale já jsem stále zde, Aresius z Elgardu, připraven říci vám o událostech
ohledně Enchanted Lands...
Události odvahy a síly, dobra a zla...

Mír a láska vám všem...

Kapitola III

Pozdrav vám všem!!! ...

... vzpomínáte si na mne? Ano, správně, já, váš přítel Aresius z Elgardu,
starověký (ale ne moc, co?...ha, ha, ha!) čaroděj mých milovaných Enchanted
Lands.
Řeknu vám o situaci v Enchanted Lands, ohrožených pekelnou armádou Akronu,
známou jako Temný král, v první kapitole této kroniky. V druhé vám odhalím
tajemství smaragdového meče a jak můj statečný přítel, známý jako bojovník
ledu, byl schopen otevřít Slonovinovou Bránu a konečně ho uchopit! Chci vám
přímo říci, že třetí kapitola nebude méně hrdinská a tragická než ty
předchozí... pravděpodobně příliš tragická pro dokonce pro mě...! A nyní
nastal onen okamžik pro vás abyste poznali vše co se stalo od té doby co
vyvolený za sebou nechal magické portál, jede do Ancelotu s magickou zbraní
ve své ruce...
Užijte si nový příběh odvahy a hrdosti a opustťe (abandon yourself) zelená
údolí Enchanted Lands... kde mystická pouť zase začíná...

Část II

Smaragdový meč se divoce třpytil v jeho hrdinských rukou a cesta do Ancelotu
začala s prvním paprskem úsvitu. Ve vesnici za vesnicí našel válečník ledu
nové bojovníky připravené předvést svou pýchu pro bezpečnost svatých měst
Enchanted Lands. Tak, když konečně dosáhl Skalnaté hory obklopující citadelu,
vyvolený se mohl spolehnout na opravdovou armádu připravenou čelit démonským
rytířům (demonknights) vedených Dargorem, princem Temných zemí (darklands),
sloužícím Akronu.
Hrdina Loregardu nechtěl už více ztrácet čas, protože nářek Ancelotu a jeho
obránce Arwalda byl zoufalý a hluboce se dotýkal jeho statečného srdce. (touched his
brave hear tdeeply). Pod jeho vedením veškerá armáda Enchanted Lands pozvedla
své zbraně k nebi, oslavujíce svatou válku ve jménu příštího dlouhého míru bez
nevinných obětí, padajících aby uspokojily žížen po síle Temného Pána.

Od tohoto momentu dále vévodí pouze král Chaos...

...po legendárním boji statečného proti Dargorově armádě Ancelot byl opět
volný a válečník ledu mohl konečně pozvednout svou nádhernou zbraň do vzduchu
páchnoucího krví, jako znamení vítězství. Dva (proud) válečníci, vyvolený a
Arwald, hrdina severních zemí, vedl statečné muže Enchanted Lands do dalšího
význámného dne, který bude opěvován a připomínán na dvorech králů všemi
královskými šašky v následujících letech...
Ale, jako obvykle, válka znamená neomezené násilí a krutosti a oba? nemohou
bránit svým slzám strachu za všechny nevinné oběti, které leží na prašné zemi
obkloupujíci citadelu.

A noční můra nekonční... Airin, Arwaldova milovaná princezna z Ancelotu,
zajmuta během obléhání města společně s dalším tuctem rytířů, známých v celém
jižním kraji Enchanted Lands pro svou statečnost, byli na cestě do Hargoru,
pekelného města Temné země, situavané někde v srdci Chaosu.

Dargor a jeho vězni pochodují se svými vězni skrz Dračí země a vypadá nemožné
dohnat je před tím než dorazí do Akronova doupěte.

Tak v následujících dnech, zatímco organizovali plány na osvobození jejich
zajatých přátel, Válečník ledu a Arwald nemohli dělat nic, pouze čekat na
neodvratný požadavek (advanced) krutého Temného krále...

Posel Chaosu konečně dorazil a obavy vše se staly tragickou realitou: démoni
Akronu by napíchli všechny vězně, jednoho po druhém, jestliže nedostanou
legendární zbraň bohů... ano, můj příteli, je to tak... mystický Smaragdový
meč. Oh, bože... jak pekelně by mohla být použita tato drahocenná zbraň...!
Ale v každém případě něco musí být uděláno a co nejdříve... tak bylo učiněno
rozhodnutí! Arwald a bojovník ledu se mají setkat s Temným králem v centru
Hargoru, bohem opuštěném městě Temných zemí, a Akron by měl zaručit život
věznů výměnou za mystický smaragdový meč. Ale bojovník ledu ví, že ve špatných
rukou tato vzácná zbraň může pomoct pekelnému králi a jeho snům o dobytí...

A já vám můžu potvrdit, že jeho myšlení bylo správné, protože, jak jsem vám
již řekl v první části této kroniky, krvavá válka mezi Svatou aliancí a
hordami Akronovy říše zuřila na hranicích mezi jižními zeměmi a Temnou zemí a
také víte, že síla Smaragdového meče by mohla rozhodnout osud válek! Tak, mi
drazí přátelé, je čas pohledět do nebe a zavolat nejsilnější ze všech hněvů...
oh, ano, správně!... krvavý hněv Titánů!!!

Ano, drazí přátelé, tak se opravdu stalo, nicméně váš přítel Areisus vám to
neříká rád...

Když naši dva hrdinové konečně přijeli do Hargoru, okamžitě pochopili, že by
bylo opravdu těžké vrátit se!

Představa byla tragická... Nic nezbylo z rytířů uvězněných během obléhání
Ancelotu, nic kromě jejich hlav a končetin propíchnutých v hrozné pekelné
geometrii...

Zpráva to byla jasná a mojí dva přátelé nemohli dělat nic jiného než útočit
jako Vztek a zemřít nejhrdějším způsobem. Ale ne... co si pro ně naplánoval
Temný král bylo mnohem strašnější... a můžu vás ujistit, že něco nebylo
správné, byl jsem psychickém kontaktu s s nimi ve většině času ???
Zajmuti a uvězněni, po mnohu dnech mučení se dva bojovníci probudili v temné
jeskyni ozářené sedmi pohodněmi (pochodni? zase od violy schytam;). Těžké
ocelové řetězy omezovaly jejich pohyb. Airin, oh můj bože, ano, správně, ubohá
Airin, byla před nimi, přikrytá pouze černým závojem, na prokletém kameni
oltář. Akron, jehož sen o ovládnutí mocného Smaragdového meče byl nakonec
uspokojen, se smál před oltářem společně se všemi svými Démonickými rytíři
zastinujícími jeskyni a žádná rozumná duše nebyla schopna si představit co se
může stát v příštím okamžiku...

Ne, já vám to nechci říct...! ale musím... kvůli vám, mí přátelé, musíte
pochopit jak kruté a bezbožné můžou být lidské(man) činy, ...nicméně je pro mě
těžké uvažovat o něm jako o člověku..., ovládnut vším zlými silami kosmického
zapomění!

Tak... Airin, Arwaldova milovaná princezna, byla brutálně znásilněna všemi
stvořeními tohoto pekelného místa před našimi dvěmi (dvěmi?teď to mám snad dobře.
pozn. redakce:) hrdiny a Akronem samotným, stále se smějícím a zvyšujícím svou
temnou energii bolestí trpící nevinosti.

Dokonce statečný Dargor, který se již snažil přesvědčit svého krále o
pošetilosti této pasti a všecho unfettered násilí, cítil nutkání odsoudit
tento příšerný rituál krvavé depravation... princ Temné země, dokonce i když
přísahal svou věrnost kultu zla vyučovanému jedním z mých největších nepřátel,
čarodějem známým jako Vankar z Helm (přeložit?), se vždy snažil smířit své
činy s ideály, které často konrastovaly s Akronovou filozofií... a nyní zase!

Vraťmě se k našemu příběhu... rituál skončil ještě tragičtěji... Airin byla
přinucena, s jejím posledním výdechem života a posledním pohledem na svého
milovaného Arwalda, ponořit se do Sgralu, magické substance schopné korodovat
tu nejsilnější ocel...

A, po chvíli, se její smrt stala realitou...

Omluvte mě, mí přátelé, jestliže v tomto okamžiku slza naplnujě mé staré oko,
ale tragédie je příliš velká pro postarší, trýzněné srdce, jako to mé...

Arwald se modlil ke všem bohům vesmíru aby byl osvobozen od této prokleté vize
a byl schopen snést bolest, brzy stratil vědomí...

Akron připravil něco neobyčejného pro každého... a tak i hrdina severním zemí
byl mučen všemi myslitelnými způsoby a byl také donucen stát se obětí strašné
korozivní substance...

Ale v tomto okamžiku bohové vesmíru vyslyšeli jeho volání... se svou poslední
vnitřní energií, když se jeho nohy rozpouštěly v kyselině, Arwald použil svou
paži, také již odhalenou až na bílou kost, aby hodil trochu zelené kyseliny
směrem k bojovníkovi ledu.???? Kyselina dopadla na řetězy a osvobodila
vyvoleného... ocel korodovala a náš hrdina se mohl osvobodit... Arwald svou
smrtí takto osvobodil našeho společného přítele. Ozbrojený pouze kameny z
jeskyně ho obrovský hněv vedl proti hordě zla a pouze tím, že skočil do
podzemní řeky známé jako Aigor, která tekla jeskyní a nesla ho pod širé
nebemimo Hargor, byl schopen uniknout smrtícímu hněvu Akrona. Po mnoho
měsícům, utínikaje skrze temné bažiny a poté přes skalnaté hory, konečně
dospěl do milovaného údolí a lesa jednorožců... pouze zde se mohl cítit
konečně v bezpečí... Smaragdový meč nyní zářil v rukou Akrona a něco muselo
být vymyšleno a uděláno před tím, než bude příliš pozdě pro naše milované
Enchanted Lands !

Dobře, mí drazí přátelé, mé staré tělo (tělo...divné ale jak jak jinak?)
sneslo příliš mnoho stresu vykládajíc vám tento tragické příběh a bude lepší
když si na čas odpočinu mezi magickými stromy v tomto zeleném údolí, které mi
nabídly pohostinost na pár měsíců(moons?). Brzy se vrátím, s poslední části
této kroniky... Myslím tou nejsilnější, dramatickou a epickou částí, kterou
jsem vám kdy řekl!

Tak se připravte a mezitím se snažte žít své životy se stejnými ideály
poctivosti a spravedlnosti, které naplňovaly srdce mých statečných přátel,
připraveni použít hněv hromu v boji proti neomezenému násilí, a tak další
staré čaroděj bude hrdý aby vám řekl kroniku vaší existence se stejným epickým
nadšením...!

Navždy váš Areisus

Kapitola IV - Power of the Dragonflame - překlad Thora

Černé mraky zahalovaly Středozemě, když Ledový bojovník dosáhl tajemné místo známé jako Les jednorožců. Krev pokryla jeho ruce, zatímco se šepot přátelských vznešených stromů snažil uklidnit jeho mysl naplněnou poslední vizí.... Arwaldova a Airinina krutá smrt stále mučila jeho chrabré srdce a do jeho zraněné duše byla vyryta jen myšlenka na pomstu.... Vědomí, že kouzelný Smaragdový meč byl teď v rukou Akrona, také trýznilo jeho spalující myšlenky....

Na konci svých psychických i fyzických sil nakonec dosáhl zeleného Elgardu, kde ho lidé vítali jako pravého hrdinu.... Aresius použil veškerá svá kouzla na vyléčení otřesené mysli Vyvoleného. Ale brzy nato se přihodila nová tragédie, dostatečně silná, aby zničila duševní rovnováhu každého.... přihodilo se to, v co se neodvážil doufat jak on, tak Aresius....

Co se zdálo být jen starodávnou povídačkou opředenou výmysly šašků, stalo se neočekávanou, překvapivou skutečností.... Díky kouzelné moci Smaragdového meče použité na Vankarova temná magická tajemství, byl nakonec otevřen mystický Portál chaosu, oddělující svět lidí od světa zatracených.... po několika zlověstných rituálech v kryptě Světa duchů Královny temných obzorů (Queen of the Dark Horizons) byla tahle strašná potvora a prastará služebnice krutého boha Krona znovu naživu a připravena vést armádu žijící smrti, osvobozenou ze starého kouzla, pod Akronovým velením.

Prvním výsledkem těchto ďábelských plánů byla tragická bitva, při které byla ve vlnách divokého oceánu zničena králova mocná loď... Po třech měsících apokalyptického krveprolití pod Deštěm tisíce plamenů (Rain of a Thousand Flames) byla bez možnosti obrany zničena dvě města našich milovaných zemí. Elnor a Thorald jsou nyní v troskách.... Král zemřel se ctí, když bojoval s démony a obrovskými krvavými vlnami... Ozvěny smrti stále naplňovaly nedýchatelný vzduch zařezávající se do skal a pobřeží Jižních zemí....

Když Ledový bojovník uslyšel tyto novinky, křičel svůj vztek až z hlouby své čisté duše a dokonce elfové a trollové v Šedých horách mohli slyšet ozvěny jeho vzteku.... Ale brzy bude mít šanci zavolat přízraky pomsty, protože po dvou měsících rozhodl Velký koncil Algalordu zavolat ty nejodvážnější bojovníky z Jižních zemí a svěřit velení této improvizované armády Vyvolenému....

Akron, Královna zla, Pán stínů Dargor a armáda démonů nyní pochodovali ve směru Města bohů, ničící vše a všechny lidské bytosti, které projeví odpor jejich průchodu... Tak hrozný strach nyní ohrožoval hrdý Algalord a něco by mělo být uděláno tak rychle, jak jen je to možné.... případný pád Svaté citadely by znamenal konec všeho a začátek nové doby pro Okouzlené země (Enchanted Lands) pod nadvládou krále Chaose, mocného přinašeče světového zapomnění.... musí být zastaven....!

Pochod Swordmasterů začal brzy.... a jen po třech měsících slavná armáda vedená severským bojovníkem čelila Akronovým a Dargorovým vojskům mezi bažinami jižních krajů... první zařinčení mečů se rozléhalo temnotou noci za vytí vlků. Dramatická bitva bude jistě zaznamenána jako jedna z nejtragičtějších stránek v historii Okouzlených zemí! Chrabří bojovníci z našich skvělých údolí byli nuceni odmítat svůj vlastní rozum, protože nevěděli jakému nebezpečí budou čelit.... ale Aresius je varoval, že by se měli připravit na cokoliv.... a nikde by se nenašla lepší rada.... okřídlení démoni, obří červi, oživlé mrtvoly a vampíři tvořili největší část hromady tvorů, kteří prošli Portálem chaosu díky moci smaragdového meče a nyní sloužili chorobné vůli Akronově...

Každý bojovník našich milovaných zemí si okamžitě uvědomil obtížnost svého úkolu... Ale když si uvědomili, co to všechno znamená z celosvětového hlediska, zahnali všechnu zbabělost - naopak v nich ještě víc vzplanula touha po pomstě za všechny jejich bratry, kteří byli tak ukrutně mučeni a zabiti.

V krvavé lázni boje, mezi znetvořenými končetinami a strašlivými vidinami utrpení, Ledový bojovník byl schopen probít se a čelit Pánovi stínů Černých hor (The Shadowlord of the Black Mountains) i konečné bitvě.... Dargor, po impozantním krvavém souboji, spadl ze skály a zůstal tam uvězněný, bez šance na vysvobození.... Dargor byl blízko smrti, věděl to.... křičel, prosil mocného Ledového bojovníka, aby ho zabil.... ale Vyvolený, po hrozném dilematu mezi svým srdcem a myslí, vztáhl ruku, čímž ušetřil jeho život, protože věděl, že byl jen výsledkem špatného učení Vankara, Helmova čaroděje, Aresiova věčného nepřítele. Dargor tomuto jednání Ledového bojovníka nerozuměl a nerozpoznal jeho záměry.... Vankar mu vždy vyprávěl nepravdivý příběh o tom, jak Ledový bojovník a jeho armáda vyvraždili celou jeho rodinu.... a vyrostl ve víře v to... tak s dalším úderem meče zasáhl Vyvoleného, který neočekával jeho reakci a padl na zem ztráceje smysly a prolévaje řeku svaté krve.... mluvil jen očima.... díval se na Dargora a ptal se proč.... proč....

Když náš hrdina nabyl znovu vědomí, uvězněný stejně jako tisíce jeho vojáků, uvědomil si, že pro něj i pro všechny bylo vše u konce.... Poté, co Elnor a Thorald, poslední důležitý odpor, byl zničen, bude to jistě konec i pro Algalord.... ach ne.... nikdo si nedokázal představit zničující sílu smaragdového meče ve špatných rukou, ani náš bojovník. Pro Algalord nastal čas modlit se k Ocelovým bohům (Steelgods), protože Kronův vztek ožíval v černém králi mnohem víc, něž kdy předtím.... Pozor, Svaté město, pozor...!

Po dvou měsících se stal pád Algalordu realitou... brány města byly násilně otevřeny a Akron jimi prošel a ukazoval své nejhorší záměry... většina žen a dětí byla mučena a vyvražděna ve jménu jeho pekelné zvrhlosti... zkáza byla Akronovým příkazem pro jeho stoupence a brzy nato Algalord, ten slavný Algalord, Svaté město Okouzlených zemí, byl jen hromada krve a kamení.... I tu chvíli každý, dokonce i Ledový bojovník, nyní uvězněný a rozhodnutý vydržet všechno, se ptal, zdali je ještě možné udělat něco pro milované země nebo jestli nadvláda Kronových služebníků bude brzy realitou ve jménu celosvětového zapomnění!
Další výzva bude jasná všem....

Čarodějovy poslední rýmy...

Ahoj všichni ještě jednou, mí přátelé.... A promiňte, že nejsem schopen vám vyprávět o všem, co se nedávno přihodilo, bez uronění slzy... ale nenacházím slova, kterými bych mohl popsat bolest drásající stále mé srdce! Ano, to všechno už se stalo, jak jste nejspíš už pochopili.... po obležení Algalordu, když se z nás všech stali vězni, znovu začal zvrácený krvavý rituál....

Tragédie byla smutnou realitou, jak kouzelná kniha odhalila ve svém proroctví mnoho let předtím... ale další strany vyprávěly o hromu přerušujícím mrtvé ticho.... A blesky čiré energie se budou řítit starobylou oblohou od Bohů moudrosti.... a to bude ten zázrak, který by změnil běh událostí....

A, mí drazí.... jste pravděpodobně znepokojení a chcete vědět, jestli se něco stalo, nebo ne... že? Dobře... toto je poslední neuvěřitelná kapitola tohoto epického příběhu.... a mohu vám říct, že konec těchto událostí byl vyhraněný pro neočekávané, legendární, ohromné a kruté finále....

Tak... ano.... brzy se stalo něco zázračného.... ale ve stínu temné tragédie...! Po pádu Svatého města bohů, můj bratr, mocný Ledový bojovník, byl tedy odsouzen, aby vydržel Akronovu krvavou hru, kterou strašil lid ve snaze vnutit jim svou nadvládu...

Vyvolený byl vždy legendárním nepřítelem a nynější šance mučit jeho tělo byla pro Akrona vzrušující a nejhlubší možná zvrhlost.... A tak si na něm vylil svůj temný hněv tím, že znetvořil obě nohy Ledového bojovníka... ano, mí přátelé.... bylo to peklo, věřte mi....!

... ale když náš hrdina, stále naživu, byl téměř popraven a pak vhozen do Acherských bažin, odsouzený ke snědení slizkými vodními hady, stal se zázrak a hrom z proroctví měl neočekávané jméno: Dargor! Nikdo nemohl uvěřit tomu, co se stalo... Zmožený těmito krvavými vizemi už dál nechtěl přihlížet krutosti svého temného pána a zmatený skutečností, že Vyvolený ušetřil jeho život, Dargor pozvedl své ostří k nebi a tím smrtelně zranil Královnu smrti, nenávistně křičel Akronovo jméno a vyvolal sílu gargoyl... Černý král, rozčílený jako nikdy předtím, se obrátil na bojovníka a okamžitě rozpoznal jeho úmysly.... jedno znamení rukou a démon vrhl svůj meč, zasáhl Dargorova bedra a složil ho k zemi....

Akron, se smíchem ve tváři, mu prozradil, že očekával jeho zradu, protože mu v žilách nekoluje černá krev, a že nyní zemře stejně, jako ostatní, napíchnutý před branami dobytého Algalordu jako příklad pro všechny.... Akronovi démoni se vydali naproti zraněnému Dargorovi, aby ho uvěznili, ale energie hromu mu dala sílu postavit se Akronovi, zatlačit ho a svrhnout ho... blízko Ledového bojovníka, který byl zmrzačený a umírající ležel v krvavém jezeře. V tu chvíli se Vyvolenému podařilo ukrást smaragdový meč z brnění Černého krále a zasáhl jím jeho tvář.... Dokonce i démon v tom nejhlubším pekle musel slyšet Akronův křik, když čepel svatého meče probodla jeho pravé oko.... ale to nestačilo k tomu, aby krále temnot zabil.... A tak Ledový bojovník omotal svou ruku kolem Akronova krku a škrtil ho... v té chvíli Vyvolený zakřičel na Dargora, aby z bažin odstranil dřevěnou popravní plošinu. Pán stínů Černých hor viděl, že je to jediné radikální řešení, jak vyřešit situaci a okamžitě skočil na kovovou páku řídící ďábelský mechanismus.... a plošina, na které ležel Ledový bojovník a Akron, začala klesat dolů do černých vod temné bažiny, které páchly smrtí...

Vyvolený, stále vytrvávající ve škrtícím sevření vší silou s pomocí smaragdového meče a Černým králem pokoušejícím se osvobodit, křičel Dargorovi své díky za splacení laskavosti z minulosti, navzdory neschopnosti pomoci hrdinovi ze severních zemí, který byl nyní odsouzen k jisté smrti.... Ale bylo to, jak bylo napsáno v proroctví, a Ledový bojovník zmizel ve slizké vodě.... a Akron s ním, smaragdový meč mu nedovoloval vzepřít se....

Od této chvíle, kdy v hlubinách bažiny zmizela jejich těla i mocný posvátný meč a hladoví černí hadi si přišli pro jejich maso, všichni věděli, že to skončilo.... ano... bylo to u konce pro naše společné přátele... díky Ledovému bojovníkovi a Dargorově zradě, noční můra v podobě známé jako Akron, byla konečně jen špatná vzpomínka na minulost.... A tento moment tedy znamenal zázračný konec pro zlou armádu démonů....

Vankar věděl o Dargorovi a moci gargoyl... ale černokněžník si nikdy nedokázal představit, že by je jeho následovník mohl použít proti vlastnímu peklu.... ale stalo se to! Majestátní kamenné gargoyly ožily a odlétly z dalekých věží Hargoru, aby se střetly s démony propasti.... A i žasnoucí bojovníci z Okouzlených zemí pochopili, že právě došlo k naplnění starověkého proroctví.... Ach, bože... do mocného přivolávání Ocelových bohů poslední apokalypsy (Steelgods of the Last Apocalypse) pozvedli znovu své zbraně a využili výhod nové situace.... z poražených vězňů se zhmotnila kosmická zuřivost titánů a předtím, než vyšel nový měsíc, bylo vítězství pravdou....

A tehdy to bylo úplné vítězství nad pekelnou hordou... ano, bratři.... skvělé konečné vítězství.... Magické blesky se nakonec roztříštily o zemi a došlo ke strašnému zemětřesení... A vítězné gargoyly se naposledy vrátily k Dargorovi, aby dokončily svůj úkol.... Andělé z tajemného kamene roztáhnuli svá široká křídla a svými dlouhými údy sebrali zbytek démonů a stvoření ležících na prašné zemi.... Jejich cílem byly Portály chaosu umístěné mezi kryptami Světa duchů... Duše zatracených dosáhly svou starou dimenzi někde v dálce za nimi a gargoyly, díky zapojení pozitivních kouzel, byly schopny je zavřít a znovu se staly mocnými strážnými anděly.... budou střežit průchod a nedovolí nikomu, aby znovu otevřel brány... bylo to vážně ukončení noční můry, která se zdála být bez konce.... ale nakonec a naštěstí pro nás všechny slovo konec začalo mít znovu svůj význam....

Dobře, mí přátelé.... Použil jsem všechnu svou magii, abych bojoval proti těmhle bastardům.... dokonce i Vankar byl obětí mé bílé magie.... a teď, po nějaké době, kterou jsem strávil znovuzískáváním mých duševních sil a přijetím toho, že můj bratr zemřel, mohu se konečně smát pod sluncem, které září nad mým úžasným Elgardem.... Už tu s námi není.... můj statečný přítel, hrdina severských zemí, odešel... ale jeho oběť byla příkladem a všichni si ji budou pamatovat do příštích věků, jako svědectví lásky k těmto zemím...

A Dargorův moudrý akt.... i na něho bude vzpomínáno jako na skvělého muže... Když se temnota potkala se světlem, aby vytvořila soumrak.... možné je cokoliv a v každé době.... Stíny mohou spoutat magii! Po poslední bitvě zmizel... nikdo už ho znovu neviděl... je tam stále? V každém případě ještě jednou díky, ať jsi kdekoliv, mocný Pane stínů z Černých hor!

Rekonstrukce Algalordu, vznešeného města Okouzlených zemí, začne během dalších měsíců... a od té doby bude novým symbolem města gargoyla, aby byla svědkem toho, co jsem vám vyprávěl před západem slunce.... Mezitím mí bratři vítali Bohy moudrosti, rty všech protekly řeky červeného vína a od jihu až k severu do nich všichni brali jméno Dargora a Vyvoleného....

Tak, mí přátelé.... s těmito posledními řádky jsem napsal i poslední stránku této knihy... Sága o smaragdovém meči může být nyní považována za uzavřenou.... Jedna kniha z miliónu vyprávějící o celosvětovém boji mezi dobrem a zlem.... znovu napsána krví hrdinů... z kosmického hlediska se teprve vše ukáže.... v jedné z tisíce realit....! Buďte všichni pozdraveni!

Aresius z Elgardu